V zimě 2001 jsme se rozhodli, že zkusíme postavit iglů. Každý z nás, co jsme jeli,
se snažil najít informace o tom jakou metodou postupovat k úspěšné stavbě. Není to jednoduchá zaležitost:)).
Dobré a obyvatelné iglů vyžaduje především dobré podmínky pro stavbu z hlediska kvality sněhu a okolní teploty.
Tak aby se dalo vůbec něco uplácat, natož i postavit. O lidech, co to dělají nemluvím, musí být připravení
na nádherný pobyt v zimní přírodě. V Jeseníkach se nám podařilo toto najít.
Iglů jsme stavěli spiralovitým způsobem. Pokládáním postupně se zvětšujících kostek v kruhové základně, pak se umístovali už kostky o stejné velikosti, tak aby do sebe zapadali a utvořili klenbu . Kostky jsme vyřezávali ze sněhu lopatkou.
Naštěstí před naším příjezdem do Jeseníků byla obleva a pak zase klesla teplota pod nulu.
Čímž se vytvořil kompaktní povrch sněhové pokrývky něco jako firn, vhodný k řezání kostek.
Stavbu se zakončuje položením poslední kostky na "vrchlík" iglu. (Je to ukázané na fotografii.) Poslední kostka
zajišťuje nezborcení celého iglů - zboření stěn dovnitř.
Iglů jsme po drobných trablích postavili a vyzkoušeli si spaní v něm. Ti co tvrdí, že to je spaní v absolutním tichu nemají
zase tak úplnou pravdu, ale je to pohoda - teplo a klid . Po 14-ti dnech jsme se vrátili na stejné místo. Iglů bylo na
místě a v neporušeném stavu. Stěny byli pevnější a mírné zachumelení dodavalo dojem kupky sněhu. Strávili jseme další podobný víkend a spokojeně odjeli. Následující týden
nastala obleva, takže už k dalšímu podobnému výletu nedošlo. Pršelo a z naší kopky sněhu asi už nic nezbylo.
Na fotkách jsou účastníci z jedné skupiny - druhého výletu - Mája, Kamínek - Pavel a Vlado.
